Popravdě řečeno, málokdy mi
docházejí slova úžasem. Za ty roky, co se pohybuju na finančním trhu, jsem si
už zvykla na leccos. Pamatuju si dvě příležitosti, kdy se to stalo.
Poprvé to bylo 11. září
2001, kdy jsme v přímém přenosu sledovali, jak se spolu s Dvojčaty
hroutí i finanční trhy. Podruhé to bylo, když ČNB mohutně intervenovala proti
koruně.
Obojí bylo špatně a obojí
napáchalo v ekonomice velké škody, jejichž důsledky přetrvávaly roky. Můj úžas
byl dán tím, že hned v prvním okamžiku bylo zjevné, že něco je moc špatně.
Znovu mi úžasem došla řeč tento týden. Česká národní banka zvyšuje své signální
úrokové sazby. Repo sazba vzroste o 25 bodů na 2,25 %.
Popravdě řečeno,
z domácích ekonomů znalých situace v české ekonomice to nečekal snad
nikdo. Ani já ne. Pravda, byli tací, kteří to čekali - ale byli to vesměs
spekulanti ze zahraničí, kteří vycházeli víc ze svých dojmů a z výroků
centrálních bankéřů než ze znalosti kondice české ekonomiky. Ony se totiž chyby
těžko dají předjímat. A podle mě o chybu jde.
Považuji za důležité říct,
že se domnívám, že rozhodnutí zvýšit úrokové sazby ČNB je důsledkem uzavření
některých centrálních bankéřů do jakési sociální bubliny. Nepovažuju ho za
rozumné ani obezřetné. Bude mít zásadní důsledky. Jaké?
Lze to přirovnat
k přidání rychlosti před zatáčkou. Podobně jako když ČNB 31. 3. 2008
zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, aby už 30. 9. 2008 měla řádně
zamotanou hlavu a musela rychle vzít zpětný chod. Všichni víme, co se tehdy
v ekonomice dělo… Mně poslední rozhodnutí tuto 12 let starou záležitost nápadně
připomíná.
Ale uvažujme prakticky. Jaké
budou konkrétní důsledky? Především posílí koruna. Konkrétně vykreslí
s největší pravděpodobností tvar „U“ – nejprve posílení, pak v řádu
týdnů nebo měsíců oslabení. Totiž v okamžiku, kdy si vyšší úrokové sazby
vyberou daň na hospodářském růstu.
Zadruhé zdraží hypotéky a
další úvěry. To ztíží situaci dlužníků, kterých přibude. Zvýší se i podíl
faktur placených po splatnosti. A zatřetí tipuju, že rychlost hospodářského
ochlazování si během roku vynutí – analogicky k roku 2008 – opět zařazení
zpátečky a úrokové sazby budou zase sníženy.
A co mám na mysli tím
hospodářským ochlazováním? Toto: Ironickou shodou okolností ve stejný den ČSÚ zveřejnil
další macatou várku makroekonomických dat. Dozvěděli jsme se kupříkladu, jak se
dařilo průmyslu či zahraničnímu obchodu.
A představte si, že průmyslová
produkce byla v prosinci (po očištění o vliv počtu pracovních dnů)
meziročně nižší o 3,4 %. Tedy jednoznačně
horší výsledek, než se očekávalo. Při bližším pohledu je zřejmé, že k poklesu
nejvíc „pomohla“ výroba aut, která propadla o výrazných 10,3 %.
Když nebudeme řešit pouze
prosinec, ale celý loňský rok, můžeme shrnout, že za celý rok průmyslová
produkce meziročně klesla o 0,5 %. Byl to první propad po pěti letech. Ještě
podrobnější čísla pak naznačují, že část firem se proto letos začne potýkat s
nedostatkem zakázek - místo nedostatku pracovníků, kterému průmyslové podniky
čelily loni.
Velmi podobný obrázek dávají
i statistiky ze zahraničního obchodu. Tak například podle předběžných údajů
skončila v prosinci bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách
schodkem 6,7 mld. Kč, což byl meziročně o 2,1 mld. Kč horší výsledek. Počítalo
se s mnohem lepším výsledkem. A zase jsou to auta, co nejvíc vázne…
Kauzalita přitom není
taková, že automobilkám se daří hůř kvůli hospodářskému zpomalení. Je to spíš opačně.
Přehnaná regulace uvalená na automobilky průmysl poškozuje, a to vede ke zpomalení
hospodářského růstu. Neboli co jsme si spískali, to máme (že, drazí evropští
politici?).
Kam se podíváme, tam vidíme
známky hospodářského ochlazování. A centrální bankéři si do toho utáhnou
podmínky v ekonomice, aby to ochlazování fakt stálo za to. Když už, tak už
fest. K tomu se dá těžko co dodat.
A bude hůře!
OdpovědětVymazat