Počet zobrazení stránky

čtvrtek 28. března 2019

Černá díra neziskovek


Znám ve svém okolí hned několik lidí, kteří v posledních třech letech zabalili své podnikání kvůli… „dohledu“ státu: Ten kvůli třem kontrolám, které za ním přišly v rychlém sledu za sebou, sice nic nenašly, ale řádně mu zpěnily krev.
Ta kvůli EET, protože si v létě prodávala nanuky v sousední vísce jen tak prckům pro radost, ale jakmile k tomu byl zapotřebí internet a chytrý telefon, už ji to v jejích pětasedmdesáti letech přestalo bavit.
A ten zas kvůli všemu najednou: kontrolám, EET, souhrnným hlášením, kontrolním hlášením… a poznámkách o živnostnících-parazitech.
Znám ve svém okolí taky hned několik lidí, kteří – slyší-li o těch prvních, kteří zabalili své drobné podnikání – se hned rozčílí doběla a začnou vykřikovat, že ti zloději zlodějští museli pěkně krást, když je větší kontrola přiměla s podnikáním skončit.
Tihle druzí lidé, vesměs s poněkud socialistickou mentalitou, kteří navíc nikdy sami podnikat ani nezkoušeli, nejsou sto pochopit, že nejste-li grázl, ale jste za něj neustále považováni, brzy vás to přestane bavit a raději se necháte zaměstnat. Tihle lidé, vesměs z města a poměrně mladého věku, nedokáží pochopit, že ta pětasedmdesátiletá babka raději sundá z buku na rozcestí ručně vyvedenou ceduli „NANUKY“, než by se učila, co je to ten internet.
Celé tohle řečeno ještě jinak: Státu se dokonale podařilo postavit proti sobě dvě skupiny lidí, kteří by principiálně proti sobě nic mít neměli: živnostníky a další drobné podnikatele, na které se už zase leckdo začíná dívat jako na „buržousty“, a notnou část „těch ostatních“, kteří mají socialismus tak nějak zažraný pod kůží. Že by to komukoliv z obyvatel pomohlo, se říct nedá; že by to pomohlo státu, se taktéž říct nedá.
Nedá se to říct, protože i samotné ministerstvo financí jen odhaduje, kolik tahle vyostřená buzerace státní kase přináší.  V roce 2017 podle něj EET přispěla k vyššímu inkasu DPH „kolem“ 5,2 miliard Kč. Ale jisté to není. Těžko se totiž dá oddělit efekt zavedení EET a efekt rekordního růstu ekonomiky. I bez EET by byl výběr DPH podstatně vyšší než o rok dřív. A existují konkurenční analýzy, které se domnívají, že celý vyšší výběr DPH byl dán jen hospodářským růstem a EET přinesla finanční efekt nula.
Takže tu máme stát, který efektivně zaklekává na drobné podnikání, ale vesměs z toho nikdo nic (alternativně „skoro nic“) nemá, tedy krom všeobecně mizerné nálady ve společnosti.
No a pak tu máme tentýž stát, který efektivně podporuje z veřejných peněz různé mimorozpočtové nadace, kterým se poněkud záhadně říká „neziskovky“ (jako by jim snad o peníze vůbec nešlo), ale vesměs z toho ani stát, ani drtivá většina obyvatel nic nemá – tedy krom oněch neziskovek samotných.
Český stát se tak vlastně chová jako pan Jekyll a Hyde v jednom. Likvidovat a podporovat. Brát veřejné peníze a dávat veřejné peníze. Rozpočet ani lid z toho sice ani v jenom případě nic či skoro nic nemají, ale v tom druhém případě z toho hodně mají ony neziskovky. Tedy – některé. Pochopitelně pokud jde o bohulibou neziskovku typu hasiči či hospic, většinou z toho taktéž nemají nic.
Protože boží mlýny melou sice pomalu, ale jistě, tak jako zaklekává stát na živnostníky, občas taky zaklekne Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na stát. I stalo se, že NKÚ přišel se zajímavou zprávou.
Zaprvé stát při poskytování dotací neziskovkám v letech 2016 až 2017 nevycházel z analýzy, jaké služby společnost skutečně potřebuje. (Rozumějme: peníze dostal ten, kdo si o ně řekl, nikoliv ten, kdo něco užitečného plánoval.)
Zadruhé NKÚ zjistil miliardové rozdíly v dostupných informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 na dotacích vyplatil. (Rozumějme: stát má guláš v tom, kolik miliard komu věnuje. Přitom v letech 2016 a 2017 šlo o 26,26 miliard, evidence hapruje o 3,5 miliardy. Zato má stát díky EET dokonalý přehled o tom, kdo si kde a od koho koupil rohlík za korunu devadesát.)
Zatřetí v Radě vlády pro neziskovky, která o dotacích rozhodovala, bylo víc zástupců neziskovek než zástupců státu. (Rozumějme: Neziskovky mohly zásadně ovlivnit, kolik si přihrají.)
Začtvrté Úřad vlády průběžně nekontroluje, jak se daří díky dotacím plnit deklarované cíle neziskovek. (Rozumějme: nemáme analýzu, zda cíl potřebujeme, ani nevíme, zda cíl plníme, peníze ale dáme, o čemž necháme rozhodovat větší počet zástupců obdarovaných než darujících.)
Zapáté porušení podmínek dotace NKÚ zjistil u 10 ze 17 kontrolovaných neziskovek. (Rozumějme: kdyby se nezadařilo o pět či deset procent, člověk by to pochopil. Když je to vysoce nad polovinou případů, něco je prohnilého systémově.)
Zašesté a zasedmé jsem už líná psát, neb je to binec pořád na jedno brdo, který si každý může dohledat v případě zájmu sám ve zprávě NKÚ z tohoto týdne.
Celkem smůla je, že v roce 2016 u nás bylo dle ČSÚ téměř 121 tisíc neziskovek, ale dotaci dostalo „jen“ necelých 7 tisíc z nich. Rozumějme: Drtivá většina neziskovek nedostává nic a myslí to poctivě. Jenomže veřejnost slyší jen o průšvizích, alternativně o neziskovkách přes gendery či přes velice užitečné ocenění „sexistické prasátečko“, takže je pak nabroušená z jedné vody načisto na všechny.
Já bych měla takový návrh. Když se stát chová k živnostníkům jak ras a k neziskovkám jak andílek, měli bychom to krapet narovnat.
Buď bychom mohli zrušit buzeraci podnikatelů.
Nebo bychom mohli zrušit všechny dotace.
Ale nejlépe bychom mohli udělat obojí současně.
(Akorát by mě pak mrzelo, že cena sexistické prasátečko by pak nejspíš rychle zmizela ze světa, tudíž bych už nikdy nedostala šanci ji získat. A já se přitom tak snažím!)

7 komentářů:

  1. Pěkně, pěkně......:) Myslím, že je to trefa do černého.

    OdpovědětVymazat
  2. Váš text působí velmi nenávistně a neprofesionálně.

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den,
    ten text je myšlen vážně? Na první pohled mě zarazila struktura, kde vyčítáte státu, že proti sobě staví dvě skupiny obyvatel, načež proti nim stavíte třetí skupinu obyvatel. Ale třeba je to nějaká dobře maskovaná ironie, nevím.
    Pokud ne, zajímalo by mě, jakých dat vycházíte a jestli o tématu něco víte. Neziskovek je samozřejmě spousta, od zcela zájmových, přes lokálních, po odborné, lobbistické a jakékoliv další. Velká část jsou malinká zájmová sdružení, která fungují sama pro sebe a výrazným způsobem se podílejí na zkvalitnění života v místě. Bývají to dětská centra, drobné sportovní a zájmové kluby, lokální kulturní počiny atp., klasické skupiny nadšenců. Tyto skupiny fungují často velmi nízkonákladově. Pokud se scházíte ve čtvrtek odpoledne a hrajete kuličky, opravdu k tomu moc věcí nepotřebujuete. Problém začíná být tehdy, když byste chtěla být užitečná dlouhodobě a systematicky.
    Obrovská část neziskovek supluje roli státu a zajišťuje služby, na které stát nemá lidi, znalosti, dovednosti, kapacitu, flexibilitu, you name it. Naprosto typicky je to třeba celá hospicová péče, kdy jde o komplexní péči o umírající pacienty v jejich rodinách, poradenské centrum, posouvání celého tohoto tématu na vysoké polické, místní a společenské úrovní. jednání s ministry, jednání s pojišťovnami. A Cestě domů se to velmi dobře daří a dělá v tom ohromný kus práce. Ano, je to trochu extrémní případ, ale skvěle vystihuje ten rozdíl - buď můžete sama dobrovolnicky chodit držet do nemocnice babičky za ruku. Bude to skvělé a zvládnete to ve čtvrtek odpoledne po práci a nikdo vám na to nic přispívat nemusí. Nebo můžete dělat dlouhodobou systematickou kvalifikovanou náročnou práci, která velmi výrazným způsobem pozitivně ovlivní celou společnost. S týmem kvalifikovaných lidí. Nonstop. A stát vám ji (částečně) rád zaplatí, protože to uděláte lépe, rychleji a neskonale levněji, než by to udělalo (až by to udělalo) ministerstvo.
    Velká část neziskovek funguje jako týmy kvalitních lidí, u kterých si stát pomocí dotací a grantů platí věci, na které sám nemá lidské, odborné a jiné zdroje. Neziskovky jsou naprosto zásadní v sociálním a zdravotním sektoru a v oblasti péče o mládež. nechcete vědět, co všechno by se bez nich v těchhle oblastech zhroutilo. Neziskovky jsou naprosto zásadní v kultuře. A to, že naskakujete na gender a podobná témata, která jsou naprosto, ale naprosto (i podporou) minoritní, jen ukazujete, že se proti někomu necháte poštvat stejně snadno, jako lidé zmiňovaní ve vašem úvodu. Neziskovky jsou totiž docela významným terčem - tvoří je totiž lidé, kteří jsou schopní nejenom brblat na problémy kolem sebe, ale i zvednout zadek a něco s nimi dělat, nedejbože se organizovat. A to je nebezpečné, že.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano Kultura je jistě krásný příklad, jak se lze zaštítit dobrými úmysly, skvělými hudebníky, kteří nemohou nic a rozkrádat stát. Víte že naše kulturní svatostánky stojí stát v součtu několik desítek miliard korun? Víte že českým hudebníkům tyto svatostánky zásadně neplatí a do zahraničí se posílají nesmysně vysoké částky? Samozřejmě že se možná část peněz vrátí zpět ve formě úplatků, ale opravdu toto chcete hájit? Pokud chce český občan slyšet dobrý orchestr, musí do Vídně, nebo do Berlína.....samozřejmě tu máme pár vyjímek sólistů, kteří jdou proti socialistickému proudu zde v ČR, ti jsou ale mimo rozpočtové organizace....a ty Vám přeci jde, o ty teplá místečka s nulovým rizikem....a třeba se schovat za hospice

      Vymazat
  4. (2. část)
    Tím nechci hájit všechny, kdo si říkají neziskovka, a tvrdit, že jejich finanční toky se tím stávají křišťálovou studánkou něžně zářící do noci. To nemůžete říct nikdy o žádné skupině. Je dobré se proto podívat, komu konkrétně ty dotace jdou (nejvíc fotbalistům. To je taková typická neziskovka, co vůbec nemá žádné skandály, ehm. Porovnejte s podporou třeba sdružení Aperio, které dělá naprosto unikání a mimořádně ceněnou práci v zorientování se rodičů v chaosu českého právního systému). Stejně tak třeba mně osobně přijde dost vtipné, že je neziskovkou authenticky pravicový Institut Václava Klause.
    Abych to uzavřela - asi vám došlo, že budu taky z těch neziskovek. Jo, jakožto člověk přirozeně aktivní se podílím třeba na organizaci Roztockého masopustu (masopust.roztoc.cz; srovnejte náš rozpočet s nějakým Masopustem pořádaným městskou částí v Praze) v neziskovce, která při (posčítáno) třech pracovních úvazcích v kanceláři pořádá mrtě akcí pro veřejnost a 30 pravidelných kroužků pro děti a dospělé. Ne, neděláme to zdarma po nocích. To totiž kvalitní systematická práce takového rozsahu dělat nejde.
    Tenhle příspěvek každopádně neměl být hejt. Je prostě jenom vidět, že opakujete něco, co jste někde slyšela, ale reálně o tématu nic nevíte. S tím ale není problém něco udělat - zkuste něco dělat sama. Dobře vybírejte a k někomu se připojte. Být aktivní by nemělo být trestné a bylo by škoda takové prostředí nevědomky vytvářet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen teď koukám, že mi tam v procesu úprav textu zůstalo, že máte porovnat fotbalisty s Aperiem. To je samozřejmě blbost a srovnávání hrušek s traktorem.

      Vymazat
  5. Já se k neziskovkám stavím jako ke skvělým klientům, ale obecně ten způsob financování a práce kolem nich moc neschvaluji. Chápu, že i neziskovka se musí nějak živit. Ale na druhou stranu, když jim dělám linkbuilding a pak se hádáme o faktury za pár stovek, tak mi lezou dolů vlasy vzteky. :) Ale tak nechci tím samozřejmě házet všechny neziskové organizace do jednoho pytle. Věřím, že je spousta těch prospěšných. :)

    OdpovědětVymazat