Už slyším ten ryk, kdyby čeští veřejnoprávní novináři měli
zakázáno vyjadřovat na sociálních sítích své názory. Určitě bychom se dozvěděli
něco o tom, že prý ti, kdo mají nejvíc plnou pusu svobody, ji chtějí omezovat a
něco zakazovat… Jenomže poslyšte tohle:
Když jsem kdysi dávno pracovala v rakouské bance, nikdy
jsem si nemohla dovolit říct třeba to, že guvernér centrální banky je idiot,
protože centrální banka byla dohledovým orgánem naší banky. Prostě bych tím
svého zaměstnavatele poškodila – a to jsem ctila. Nikdy jsem nemohla říct, že
produkt, který banka nabízí klientům, je nevýhodný – tak jsem byla aspoň zticha,
když už jsem ho nechválila. Loajalita k zaměstnavateli je součástí pracovního
kontraktu. Protože mám prořízlou pusu a tohle mě nebavilo, odešla jsem – ale jako
zaměstnanec bych nikdy neudělala nic, čím bych zaměstnavatele poškodila.
Kdyby dneska můj zaměstnanec psal na sociálních sítích něco,
co by bylo proti filozofii mé společnosti, na minutu má padáka. Kdyby se soudce
či vyšetřující policista vykecával na Facebooku o tom, kdo je podle jeho názoru
viník, je to nejen na odvolání, ale ještě napřesústa.
A v úplně ve stejné logice zaměstnanec VEŘEJNOPRÁVNÍHO
média, které MUSÍ být nestranné, nemá podle mého soudu nárok prezentovat
veřejně svůj stranný názor na politiku ani jakákoliv jiná veřejná témata. Když
se mu to nelíbí, nechť odejde do soukromého a stranného média. Zákaz
vyjadřování veřejnoprávních novinářů není útokem na svobodu, ale právě naopak
její ochranou a přiblížením se bodu nula – tak jako když soudce má zakázáno
před vynesením rozsudku prezentovat své dojmy. A že to už upraveno je? Jenomže ono to nefunguje?! Takže je to zjevně upraveno nedostatečně!
A jestli se vám přesto nelíbí někomu něco zakazovat (mě taky
ne) – položte si otázku: Jsou tedy veřejnoprávní média nutná? OK, zrušíme
veřejnoprávní média a každý novinář si bude moct říkat, co se mu zachce – nemám
s tím problém. Jakmile ale jednou začne stát něco regulovat, v tomto případě
média tím, že si některá z nich přivlastnil, nutně to vyvolává celou
kaskádu dalších regulací. Takže buď – anebo.
V ČR jsme byli vlastně o něco rychlejší: https://www.info.cz/strategie/ct-upravuje-chovani-redaktoru-na-socialnich-sitich-podivejte-se-co-smi-a-nesmi-43452.html
OdpovědětVymazat