Levice má řešení korony – všem se bude líbit

Lidé už se nebojí jen o životy. Už se bojí i o peníze. Ti ekonomové, kteří ještě nedávno tvrdili, že TAKOVÁ krize jako v roce 2008 nemůže přijít, a že o krizi mluví jen ti, kdo chtějí být zajímaví, se předhánějí s černými výhledy.

Řídí se heslem, že je lepší mýlit se v davu než mít pravdu sám.

JPMorgan Chase předpovídá, že ve druhém kvartále poklesne americká ekonomika meziročně o 14 %. Goldman Sachs mluví dokonce o 24 %. A všem to natřeli pánové z Morgan Stanley, kteří mluví o pádu o 30 %. I centrální bankéři si přihřívají svou polívčičku pesimismu. Šéf centrální banky v St. Louis J. Bullard očekává ve druhém kvartále americkou nezaměstnanost kolem 30 % a pokles HDP o 50 %. Američané prostě propadli panice, mnozí čekají apokalypsu. Média referují o frontách před americkými obchody se zbraněmi a střelivem.

Lidé nechtějí slyšet katastrofické scénáře. Ovšem už i ti největší optimisté chápou, že nemohou tvrdit, že ekonomika nepoklesne. A tak začali tvrdit, že se rychle otřepe a začne zase růst. Prý na grafu HDP uvidíme něco jako písmeno „V“. Tedy prudký pokles - a pak prudký růst.

Já se ovšem řídím heslem raději být sám, než lhát v davu jen proto, že to chtějí masy slyšet. Propad o 50 i 30 %, který hlásí velké americké banky, považuju za pitomost. Stejně tak jako vizi, že po prudkém poklesu přijde prudký růst. Dobře to nedávno řekl šéf OECD Angel Gurría: mluvil o oživení ve tvaru písmene „U“, kde dno může být tak dlouhé, že v jednu chvíli uvidíme v grafech spíš písmeno „L“.

Velkým rizikem je, že se epidemie často vracejí ve vlnách. To může čekat i Čínu. Možná ještě není za vodou, jak si propagátoři rychlého oživení myslí. V pondělí hlásila Čína 78 nových případů nákazy, 74 z nich bylo do země přivezeno. Den předtím to bylo jen 39 případů. Virus se může mezi státy ještě dlouho točit a mutovat.

Pro nás je největším průšvihem, že automobilový průmysl závislý na zahraniční poptávce a zahraničních dílech může utrpět ne jednu, ale hned sérii ran v různě nečekané chvíle. Navíc nějak neslyším politiky říkat, že je třeba skončit boj se spalovacími motory a další šikanu průmyslu. Místo toho se mnozí radují, že při epidemii klesají emise.

Přichází doba, kdy budou zase velmi populární levicoví ekonomové, kteří budou „vědět“, co má stát dělat s penězi, které vám vezme, abyste se vy měli „dobře“. Budou tvrdit, že existují příjemná řešení. A pravicoví ekonomové budou ještě víc nepopulární než dnes. Lidé chtějí slyšet pohádky, jak bude dobře, když se víc zadlužíme. Neposlouchá se to snadno, že bohatství vzniká prací a potem. Všichni budou horlivě naslouchat, co „musíme“, abychom přežili. Inflace slova „muset“ je nekonečná už teď.

Levice stále věří, že když se zbavíme trhu a bude nás řídit osvícený úředník, uleví se nám. A proto je třeba opět mluvit o znárodňování. Evropská odborová konfederace požaduje, aby se přestalo obchodovat na burze, aby ECB ještě víc snížila úrokové sazby, aby Evropský stabilizační mechanismus půjčoval bez podmínek, aby se peníze začaly rozhazovat z vrtulníku, aby byla zavedena regulace cen důležitého zboží a bydlení, aby si státy a podniky mohly půjčovat na nulové nebo záporné úrokové sazby.

Šílené to věci. Věci vedoucí pod rouškou populismu k nové Říjnové revoluci. V návrzích mi chybí už jen vysázení stromů, na kterých místo listů rostou peníze.

Odbory si asi myslí, že když zakážete burze obchodovat, nebude vidět, že akcie padají, neboli zakážete tím finanční krizi. To je asi takové, jako nechtít dopravní nehody, takže si zavážete oči, abyste bouračky neviděli. Jenže podobné nesmysly zaznívají po celém světě. A jsou pro naivy chytlavé. Pravda, třeba šéf Evropského dohledu nad trhy (ESMA) Steven Maijoor už včera vysvětloval, že je naopak naprosto nutné, aby se dále obchodovalo na burzách a trzích, aby se mohly ceny v ekonomice přizpůsobovat, aby bylo možné aktiva prodávat a získávat za ně likviditu k přežití firem. Má pravdu. Jenomže je to snad pro frustrované „absolventy vysoké školy života“ stejně chytlavé jako zákaz obchodování burz?

Zkrátka „řešením krize“ je pro levici jen zalití ekonomiky penězi, které nemají. Levice nepochopila, že taková politika jen udělá z bohatých ještě bohatší, z chudých ještě chudší, a z ekonomiky jako celku živořící torzo.

Globální řešení krize z roku 2008 prostě proběhlo špatně. Krize nebyla nikdy vyřešena. Byla jen překryta, zamaskována penězi. Teď se vrací jako bumerang a státy ji chtějí „řešit“ stejně chybně jako tehdy. Nenechme se mýlit. Koronavirus není žádná černá labuť; žádná nenadálá událost, která se objeví a má sílu rozmetat funkční ekonomiku. Koronavirus je pro ekonomiku nepříjemný, ale kdyby byly ekonomiky zdravé, krátce by poklesly a pak se zase otřepaly. Tak tomu ale není, ekonomiky jsou už od roku 2008 nemocné. Zatopené penězi, ale nekonkurenceschopné. Firmy a státy nemají rezervy na přečkání zlých časů. Tahle krize takového kalibru by přišla i bez epidemie; epidemie ji jen urychlila a prohloubila. Do krize jsme ale neochvějně směřovali i bez epidemie, a její kořeny trčí až v nevyřešeném roce 2008.

Obzvláště zvrácené jsou takzvané helikoptérové peníze. S nimi vláda rozdá lidem peníze jen tak, za nic, aby utráceli. To se na první pohled většině líbí, protože nechápe, která bije. Vláda totiž buď rozdá peníze, které centrální banka vytiskne, nebo peníze, které si „půjčí“ třeba od fondů, ve kterých si lidé spoří. Lidé tak obírají sami sebe a mají falešný pocit, že jsou bohatší.

Dalším levicovým populismem je odpouštění dluhů či nájmů. Když odpustím někomu dluh, kdo to zaplatí? Věřitel. Tím je obvykle banka. Odnesou to tedy její akcionáři. To je kdo? Často penzijní fondy. Kdo to tedy nakonec zaplatí? Budoucí důchodci. Ne, bohatství se nedá vytvořit z ničeho. „Prominout“ platbu jednomu znamená ukrást druhému. Ve finále je tedy bohatství v zemi pořád stejně, pouze je rozdělené míň spravedlivě.

Je pozoruhodné, jak levicoví ekonomové nikdy neřeší, kde vezmou peníze. Nyní se stalo jejich mantrou, že zadlužení ČR je nízké, a proto se můžeme zadlužit klidně na dvojnásobek a je to v pohodě. Není! Ale to nikdo nechce slyšet. To je nepopulární. A kdo to řekne, je nálepkován jako asociál.

Společnost se prý má složit na ty, kteří mají problémy. Jenže problémy máme všichni. Levicoví ekonomové se tváří, že dluh může růst donekonečna. Původně mluvili o dluhu do výše 60 % HDP, pak 100 %, pak 130 % a teď už žádné číslo ani nemají. Ale vysoký dluh je jen signál upadající firmy i civilizace.

Na různých místech světa se zkoušelo, zda má smysl uvažovat o tzv. garantovaném příjmu, kdy lidé dostávají od státu peníze jen za to, že se narodili, a nemusí tak chodit do práce. A všude se ukázalo, že to nefunguje. Přesto se už opět množí tvrzení, že minimální garantovaný příjem je řešením. Je to socialismus. Ten zkoušeli v Sovětském svazu, v NDR, v Etiopii, na Kubě i Venezuele. Nefungoval nikde. A přesto o něm pořád někdo uvažuje jako o cestě. Ano, socialismus je cesta. Do otroctví a chudoby.

Vtipné na tom je, že když se levicových ekonomů zeptáte, kde na to vezmou, buď to zamluví, nebo řeknou, že na to vydělají roboti. To mohou rovnou říkat, že na to vydělají Ufoni. Hlavně nepřiznat, že pro větší bohatství se musí víc pracovat. Tihle lidé si vlastně v krizi libují, protože mají víc času a mohou nepracovat. Tím, že máme víc času, jsme v jejich logice vlastně bohatší.

Názor ekonomů staré dobré doby, že řešením je snížit daně, je vedle garantovaného příjmu neatraktivní, protože ten se dotkne jen těch, kteří pracují. Garantovaný příjem, dotace, rušení dluhů a pečení holuby až do pusy jsou víc sexy.

Nejednou je zdůrazňováno, kdo všechno musí dostat pomoc. Vláda už připravila bezúročné půjčky. Během chvilky musel být příjem žádostí pozastaven, protože už bylo zažádáno o 10 mld. Kč. Neboli než se malé firmy rozkoukaly, holdingy si smetanu rozebraly. Má snad malá firma teď čas přemýšlet, kde vysosat nějakou dotaci? Dotace vysosají jen ti, kteří k tomu mají lidi a žijí ne z práce, ale z dotací, tedy z peněz, které jako výpalné stát vybral těm, kdo pracují, a rozdal těm, kteří se dotují.

Socialisté vlastně nechtějí krizi vyřešit. Skutečné vyřešení by vedlo k návratu kapitalismu. Oni nechtějí ekonomiku strukturálně uzdravit. Nechtějí, aby padly zombie firmy, které žijí jen díky rekordně nízkým úrokovým sazbám. My ještě nevyřešili první velkou krizi, která se nám teď vrátila, a oni už zadělávají na třetí stejného ničivého kalibru. Problémy ekonomiky jen kupí pod kobercem.

Zoufalá Evropa mluví o potřebě něčeho jako poválečný Marshallův plán. Tehdy Marshallův plán platili Američané. Jenže i ti jsou už dnes nezdravě zadluženi a i oni jsou koronakrizí zasaženi. Takže kdo bude záchranu financovat nyní? Asi takhle: Do Itálie nepřiletěla pomoc z USA, ale z Číny. Kolonizace Evropy začala. Kdo si hraje se socialismem, zchudne. Kdo zchudne, je snadno spolknut a zkolonizován. Tak se s tím, socialisté, smiřte. Buď se na ten socialismus vykašlete. Anebo se seznamte s novým kolonizátorem.

 

Korona usvědčuje lidi z blbosti

Je až neuvěřitelné, co všechno vypověděl COVID-19 o naší společnosti. Nezvyklá situace usvědčila řadu osobností z naprosté zabedněnosti.

Začněme zvolna. Celkem neškodné, zato pitoreskní výroky spáchala řada umělců. Nyní asi už většina společnosti chápe, že leckteří umělci plácají ohledně nákazy  - tudíž by lidé konečně mohli pochopit třeba i to, že stejní umělci dlouhodobě plácají i jinde, třeba když mluví o ekonomice a euru, což ovšem už není pro každého tak průhledné.

Králem šašků se stal herec a principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. Jako jeden z prvních vykřikoval, že smyslem zákazů ve spojení s nákazou je likvidace všech nepohodlných. Jinde zase glosoval, že strašení imigranty nezabralo, tak má zabrat epidemie. (Nu, bylo to asi stejně erudované, jako když v minulosti mluvil o „nutnosti přijetí eura“.)

Jiní umělci pro změnu tvrdili, že koronavirus má posloužit jako nástroj k ovládnutí Rady České televize. Prý je ideálním nástrojem fašistů a komunistů v době zákazu demonstrací. (Bez komentáře.)

Jindy skrytá iracionalita se ovšem lavinovitě demaskuje i jinde ve světě. Tak například ve Španělsku uspořádaly feministky demonstraci k oslavě MDŽ. Akce se konala i přes varování, že je to v době pandemie nevhodné. Účastnice nesly transparenty s hesly jako například „Sexismus zabíjí víc než koronavirus”. A výsledek? Ženy si virus vesele předávaly. Pozitivní je i manželka premiéra. (V době psaní tohoto textu zatím ve Španělsku podlehlo koronaviru přes 500 lidí. Pochybuji, že má sexismus tak velkou mortalitu. Na transparent se tedy evidentně vloudil statistický šotek.)

Češi v mnoha ohledech reagují rychleji než většina evropských zemí. Platí to jak o zákazu shromažďování, tak také například jako jedni z prvních uzavírají hranice. Nechme stranou ryze odbornou diskusi, zda to je epidemiologicky vhodné či nikoliv. Řekněme to takto: Je po tom silná společenská poptávka. Lidé se ve většině cítí víc chráněni. Současně to ovšem pobouřilo nejen umělce, ale i řadu progresivistických novinářů - a tím pádem většinu českého Twitteru, který je jejich doménou.

A tak se najednou nejen na Twitteru vaří téma, jak je to u nás děsné, je prý u nás ohrožena demokracie. Akorát že to netrvá dlouho a to samé, co dělá česká vláda, dělají i vlády další. Stejně jako Češi mají zůstat doma i Italové, Španělé, Rakušané, Francouzi, Poláci, Dánové… I Švýcarsko jako jedna z nejstarších demokracií světa vyhlásilo stav nouze. A to ani nemluvím o zavřených hranicích či obchodech v USA. Prostě samé diktatury jako hrom.

Jestli však pandemie odhalila kromě lidské blbosti ještě něco, pak to byla neschopnost EU. Najednou je vidět, jak moc se mýlili všichni ti, kteří moralizovali a pohoršeně nám vysvětlovali, že jsme měli přijmout euro už dávno a že čím více integrace, tím lépe. Zlatá koruna. Aktuálně prudce oslabila, čímž dala zkoušené ekonomice mimořádně vítaný polštář. To bychom s eurem nikdy neměli.

A EU předvedla dokonalý chaos a selhala na plné čáře. Nejprve předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že nesouhlasí s uzavíráním hranic, ke kterému přistoupila ČR, protože je to narušení života lidí a přeshraničního obchodu. Odvolala se přitom na názor Světové zdravotnické organizace. Jen o pár dnů pozdněji najednou EU přišla na to, že uzavře své vnější hranice. Tak souhlasí, nebo nesouhlasí? Má to smysl, nebo nemá? Má to v tom už Brusel jasno? A aby komedie byla dokonalá a názorná ukázka neschopnosti polopatická, dneska šéfka Evropské komise prohlásila: „Myslím, že my všichni, kdo nejsme experti, jsme na začátku koronavirus podcenili.“ A že prý snad už všichni podle ní všichni pochopili, že drastická opatření jsou nutná.

Následně vůdkyně EU pěkně kolektivisticky zkritizovala i Německo a Francii kvůli omezení vývozu ochranných masek. Prohlásila: „To vede k opětovnému zavedení vnitřních hranic v době, kdy je potřeba solidarita mezi členskými zeměmi. Společný trh musí fungovat.“ Zní to pěkně. Akorát že se demaskuje, že národní stát je náhle víc než EU. Základy, na kterých EU stojí, nefungují. A není pravdou, že za to mohou jen nové postkomunistické státy. Francie a Německo se také chovají podle principu košile bližší než kabát. Evropská myšlenka žije jen v dobrých časech, ve zlých časech je mrtvá.

Leckomu to připomíná návrat před rok 1989. Mně sice v jistém ohledu taky, ale jinak než progresivistům. Nebojím se o nás, ale o zbytek Evropy. My se zatím chováme víceméně racionálně. Alarmující jsou ale prohlášení zejména německých a francouzských politiků. Ti se nestydí mluvit o tom, že v boji s virem mohou i znárodňovat. To jako, že když se znárodní Deutsche Telekom nebo Siemens, umře míň lidí? Nebo že když vlastníkovi vezmeme to, o co má zájem se starat, a dáme to úředníkovi, který má zájem pěstovat si svou moc, ekonomice to pomůže? Někteří politici si to asi myslí.

Francouzský prezident Emanuel Macron mezitím své ovečky ubezpečil, že kvůli epidemii nepadne žádný podnik ani podnikatel. Tak téhle pohádce vážně věřím. Velké továrny přerušují výrobu, malé krámky nesmí otevřít. Lidé nepracují, sedí doma, nenakupují. Ale nikdo nepadne. No jasan. A teď tu o vlkovi.

Socialisté se stále tváří, že peníze rostou na stromech. ČSSD například vymyslela, že každá rodina s dětmi by měla dostat příspěvek 1000 korun na dovolenou v tuzemsku. (To asi jako důkaz evropské sounáležitosti, kterou tak hlásají…?) Netrvalo dlouho a ČSSD svůj příspěvek ze svého Facebooku smazala. Sama asi pochopila míru té hlouposti. Podobné nesmysly se ale šíří celou Evropou rychleji než COVID sám.

Něco vám řeknu. Není to COVID, co evropskou civilizaci zničí. COVID fakt jako lidstvo přežijeme. Evropskou civilizaci zničí socialismus, který se s pandemií utrhl ze řetězů.

Kterak byla vláda (ne)prozíravá

Je tomu zhruba rok, co jsem vyjádřila jemný nesouhlasný údiv nad tím, že český stát toho času provozoval nejhorší hospodaření od roku 2012. Podivovala jsem se, jak je možné, že ekonomika stále obstojně roste, přitom ale stát hospodaří hůř a hůř.

Kroutila jsem hlavou nad tím, že navzdory relativní ekonomické pohodě a rekordní zaměstnanosti, která nenutí stát starat se o armádu nezaměstnaných, má větší a větší problémy s penězi svěřenými od daňových poplatníků vyjít. Že v dobrých časech by bylo prozíravé vytvořit rezervy na horší časy.

Máme za sebou zatím jen první dva měsíce roku 2020 a už je jasné, že znovu není čím se chlubit. Pro srovnání: Loňský rozpočet byl na celý rok 2019 schválen se schodkem 40 miliard korun. V únoru 2019 jeho schodek už činil 19,9 miliard. Pro letošek je rozpočet schválen taktéž se schodkem 40 miliard korun. A na konci února 2020 jeho schodek už činí 27,4 miliard. Zjevně se tak vyvíjí hůř než loni. Epidemie v tom zatím ještě prsty mít nemůže.

Takhle srovnatelně slabé výsledky rozpočet naposledy dosahoval v roce 2012. Jenomže tou dobou už česká ekonomika měla vážné problémy.

Zpomalování ekonomiky bylo jasné už od samého počátku loňského roku. Dalo se s ním počítat. Rozpočet bylo možno nastavit tak, aby prozíravě počítal se zhoršením situace. To omluva není. Celkem logicky jsme takový schodek za první dva měsíce roku vysekli proto, že výdaje jsou vyšší než příjmy, to dá rozum. Co už ale tak patrné na první pohled není: Problém není ani tak v tom, že by měl k dispozici málo peněz, rozumějme, že by málo kasíroval daňové poplatníky. Problém je v tom, že naopak příliš utrácí. Čísla to dokládají jasně:

Zatímco za první dva měsíce roku 2019 stát získal příjmy ve výši (zaokrouhleno) 217 miliard, letos to bylo 229 miliard korun. Neboli stát dokázal do státní kasy vybrat peněz víc. Víc se vybralo téměř u všech hlavních příjmů státu. Tedy i na daních. (Potud vše logické a bezproblémové. Pokud tedy nepovažujeme za „problém“ samo o sobě právě to, že stát vybírá stále víc, tedy se stále zvětšuje.) Zato když se podíváme na výdaje, už to přestává být taková hitparáda. Loni za první dva měsíce roku stát dokázal spotřebovat 237 miliard, letos za stejné období už (zaokrouhleno) 257 miliard korun!

A teď si do toho přijde pandemie. Karantény, prázdná letadla, dopravci nemající co dopravovat, protože dodávky ze zahraničí nepřicházejí. Cestovky mají problémy, maloobchod má problémy, hotely mají problémy, přednáškové společnosti mají problémy, provozovatelé kroužků mají problémy, výrobní podniky teprve budou mít problém…

V takové situaci ministryně financí – celkem logicky, o tom žádná – nabízí odložení plateb DPH i daní z příjmů. Ministryně práce a sociálních věcí zase dost možná – taky logicky – nabídne odložení plateb na sociální a zdravotní. To je absolutně v pořádku, protože v mimořádné situaci nedává smysl tlačit na výběr daní, když peníze nejsou. A peníze nejsou, protože nejsou kšefty. A kšefty nejsou, protože ekonomický život se do značné míry zastavil. Potud vše jasné.

Jenomže vtip je v tom, že kdyby býval stát měl z předešlých let naakumulované rezervy, celkem slušně by tenhle daňový výpadek ustál. A má stát naakumulované rezervy? No… jak si tak vzpomínám, potichu je přednedávnem rozpustil, aby mohl dotovat jízdné.

Tomu se říká „prozíravost“.

Nebo spíš populismus?

Nechť stát koronavirus raději neřeší

Je známým faktem, že teprve krajní situace odhalují skutečnou povahu lidí. To si takhle třeba někdo může o sobě upřímně myslet, že má pro strach uděláno. A pak na něj uděláte baf, a omdlí hrůzou.

Anebo jiný si může myslet, jaký je mírný beránek. A pak si na něj něco obhroublého dovolíte v nacpaném metru, a dotyčný vám bezmyšlenkovitě natankuje pravý hák. A je sám ze sebe vyjevený, kde se v něm ta ráznost vzala. (Vím, o čem mluvím.)

Anebo někdo si o sobě třeba myslí, že má pravicové a svobodomyslné názory. A pak přijde koronavirus.

V posledních dnech jsem opakovaně zaznamenala názor, že by kvůli hrozícímu zpomalení (nejen) české ekonomiky kvůli epidemii měla zasáhnout vláda nebo centrální banka. Prý je potřeba víc peněz do ekonomiky, abychom hospodářskému zpomalení zabránili. Prý je v tomto okamžiku druhotné, že státní rozpočet skončí v mnohem vyšším schodku, protože prý nějaký „záchranný balíček“ je velmi potřebný.

A víte co? Já s tím kategoricky nesouhlasím. Ačkoliv současně tenhle názor moc dobře chápu – on je takový chytlavý a jednoduchý. Pro veřejnost srozumitelný. Zdánlivě jasný. Máme problém a vláda je tu od toho, aby problém vyřešila, že? Tak nechť koná!

Jenomže potíž je v tom, že ono to funguje jinak. Jednoduchá a líbivá řešení jsou vždy z podstaty věci podezřelá.

Tak zaprvé na koronavirus nemůžeme ani omylem házet zpomalování české ekonomiky. Ona totiž zpomalovala už předtím, než jsme o viru cokoliv věděli. Troufám si tvrdit, že mnohem větší díl hospodářského zpomalení padá na vrub úplně obyčejnému hospodářskému cyklu, epidemie je jen tak „pěkně“ načasovaná, že se na ni dá leccos hodit. I víc, než za kolik sama opravdu může.

Zadruhé myslíte, že když do ekonomiky pošlete víc peněz, ať už je tam napumpuje centrální banka nebo vláda, nějak tím nahradíte fakt, že lidé nepracují, protože jsou v karanténě? Že tím snad nahradíte chybějící dodávky z Číny? Myslíte, že levnější úvěr pomůže firmě víc vyrobit, když nemá lidi? Myslíte, že vyšší objem dotací popožene loď naloženou čínskými součástkami pro váš výrobek a neproduktivně kempující v přístavu?

Zatřetí koronavirus je aktuální teď. Jakýkoliv záchranný balíček – i kdyby se přijal dneska – začne reálně na ekonomiku působit za půl roku, spíš za rok, podle toho, o jaký typ podpory jde. To už bude virus dávno v tahu.

Začtvrté pokud má obecně evropská ekonomika nějaký opravdový problém, pak je to hlavně předlužení. Ekonomické zpomalení, které teď pociťujeme, nepovažuju za problém; to je prostě pravidelný jev. Kdo neakceptuje fakt, že se periodicky střídají recese a konjunktury, jen neakceptuje realitu. Takže pokud bychom nyní v naivní představě, že zabráníme hospodářskému zpomalení (které se mimochodem různými způsoby signalizuje už dva roky) pumpovali víc peněz do ekonomiky, pouze bychom se ještě víc zadlužili a zveličili opravdový problém – totiž předlužení.

Začtvrté stát ani nemůže umět takové problémy řešit. To není něco, nad čím má smysl se rozčilovat; to je prostě fakt prověřený staletími. Státní úředník nikdy nemůže mít tolik informací ani tolik motivace jako ten, kdo provozuje továrnu, hákuje dvojité přesčasy a dělá všechno pro to, aby i v téhle složitější situaci zachránil svůj byznys. Jeden příklad za všechny ukazující, že stát bude vždycky kulhat za vynalézavostí soukromého sektoru:

Jeden z případů nákazy, který se u nás objevil, byl identifikován trochu kuriózním způsobem. Žena měla podezření, že je nakažená. Volala tedy státním orgánům, ty ji poslaly do háje. Tak si sama za vlastní peníze zaplatila v soukromé laboratoři test, a ejhle, byl pozitivní. A teď by se dalo čekat, že racionálně, efektivně a ekonomicky uvažující státní úředník se zaraduje a pochválí soukromou laboratoř. Ale ono ne.

Namísto toho ministr zdravotnictví prohlásil: “Soukromé kliniky testy sice mohou provádět, ale nelíbí se mi to. Budeme řešit, zda se to nedá omezit…“ Jak prosím?! Takže stát selhává, a aby to nebylo vidět, tak zakážeme konat práci soukromým firmám? Zákazem testů na soukromých klinikách zvýšíme počty diagnostikovaných? Zahlcením státních laboratoři těmi, kdo chtěli, ale nesměli být diagnostikováni v soukromých zařízeních, zvýšíme kapacitu státních laboratoří a situaci vylepšíme?!

Je to líbivé a snadné chtít po státu, aby situaci „řešil“. Ale vylečme se už konečně z naivity a připusťme, že stát to prostě neumí - nemůže to umět. Jedině soukromý byznys poháněný touhou po zisku umí nenadálé situace jakžtakž řešit. Na rozdíl od úředníka má motivaci. Jistě, že je neumí řešit dokonale. Fakt, že ekonomika zpomaluje, prostě ani soukromé firmy „nevyřeší“. Ale rozhodně si s tím poradí líp, než když se mu bude do cesty plést stát svým pácháním rádoby-dobra.