Když vznikala eurozóna, ekonomové se domnívali, že všechny země budou dodržovat určitá pravidla. Nebudou se nadměrně zadlužovat, nebudou fixlovat své účetnictví.
Vlastně se tak nějak věřilo, že eurozóna bude dobrovolně ctít princip táhnutí za jeden konec provazu.
Teorie je věc hezká, zejména nachází-li se na papíře. Kde ovšem není soudce, tam také není pořádku. Vlastně je to až s podivem, že ekonomové uvěřili tak naivní myšlence, jako že nikdo si nezkusí hrát na černého pasažéra. Psychologie a teorie her celkem jasně ukazují, že čím víc účastníků do nějakého projektu namočíme, tím víc roste pravděpodobnost, že dřív či později se někomu vyplatí začít žít na úkor druhých.
Dokud se věřilo, že všechny země se v eurozóně budou chovat slušně a spořádaně, věřilo se také, že všechny vlády budou coby dlužníci stejně důvěryhodné, tedy budou si také půjčovat na svůj chod za stejný úrok. Chyba lávky. Hříšníci jako Řecko, Portugalsko, Španělsko či Itálie velice rychle ukázali, že v eurozóně si jsou sice všichni papírově rovní, ale v realitě jsou si některé země rovnější a podobnější. A jiní jsou – rozpočtoví flinkové.
Skutečnost, že teorie se ukázala jako chybná a každá vláda si musela půjčovat za jinak vysoký úrok, přivedla řadu politiků a jejich ekonomických poradců na myšlenku, že vzniknou společné evropské dluhopisy. Tím se příznaky nemoci eurozóny na oko odstraní. Nemoc sice zůstane, ale nebude možné ji měřit.
Připomíná to zprávu, která vyšla v dubnu 2020, kdy svět začala svírat pandemie COVID-19. Tehdy zpravodajské agentury přinesly fotky z centrální Afriky, kde se místní lidé tak báli nákazy, že začali v nemocnici demolovat testovací centrum podle logiky žádný test – žádná nemoc. Společné evropské dluhopisy mají stejnou funkci: nebudou příznaky, tedy se můžeme tvářit, že není ani dluhová nemoc.
Myšlenka byla taková, že vznikne evropské ministerstvo financí, které bude centrálně pro jednotlivé státy vydávat dluhopisy. Peníze z aukcí pak předá jednotlivým vládám. Tím pádem nepůjde konkrétní dluhopis spojit s konkrétní zemí. Integrace Evropy pokročí do nové úrovně.
Tuto myšlenku dlouhodobě tlačí jih Evropy spolu s Francií. Logicky. Tyto země totiž mají s dluhem největší problém a půjčují si draze. A to se jim nelíbí; ony chtějí hodně utrácet a přitom si půjčovat levně.
Bránilo se jí ale Německo, protože chápalo, že zatímco ono bude šetřit, Jih si bude užívat pozitiv společného dluhopisu a bude víc rozhazovat. Německo si tak kvůli společnému dluhopisu bude půjčovat dráž, než by muselo, ačkoli je finančně disciplinované. Bude prostě Jihu platit jeho mejdan.
Společný dluhopis by měl totiž nést jakýsi vážený průměr výnosů všech státních dluhopisů eurozóny. Německo by najednou nemělo záporné výnosy jako dnes, ale mírně kladné. Řecko by najednou mělo téměř nulové úrokové sazby a mohlo by se vrátit k rychlému zadlužování. Německo by tím zároveň ztratilo bič na jih Evropy. Kromě Německa, Rakouska a Nizozemska by asi šetřil málokdo. Nastalo by to, co nastalo na Slovensku po přijetí eura: tedy bezuzdné zadlužování napříč celou Evropou.
Dlouho i tohle vypadalo jako jen bohapustá teorie, která nemůže projít. Až skutečnost šílenou teorii překonala.
Forma společného financování byla odbouchnuta pod rouškou korony letos v létě. Ovšem nikoliv pro eurozónu, ale pro Evropskou unii. Fakt, že my, kteří jsme dosud nepřijali euro, budeme technicky vzato platit dluhy Řecka, Itálie i dalších, které byly vyseknuty kvůli euru, se stal realitou.
Znamená to, že nasekané dluhy málo zodpovědných vlád platí i občané s vládou zodpovědnou. Náklady na jejich rozhazovačnost se rozlévají po celé EU. Je to jen další dílek do skládačky ukazující, že situace pro střadatele se neotáčí k lepšímu, a je tedy nutno dobře přemýšlet, jak se investičně zachovat. Ještě jsme ani euro nemuseli přijmout, a už jsme za něj trestáni.
V pozadí je odporná, pokroucená filozofie, podle které mají peníze dostat ti, kteří je „potřebují“, od těch, kteří je mají. Neboli kapsy si budou mastit flinkové a zacvaknout to mají schopní. A EU nám tuhle zhoubu káže s tónem jakési údajné morální nadřazenosti. Je to přesně ta odporná ideologie, která je jádrem každého zla zvaného kolektivismus.
Tento text cituje pasáže z knihy Šichtařová & Pikora: Jak nepřijít o peníze (2020)
VĚDECKÁ RADA KE COVIDU-19.
OdpovědětVymazat1. Co je to teorie spontánního řádu ? Vědecká materie předložená lidstvu nositelem Nobelovy ceny F.A.Hayekem. Spontánní řád je to JEDNO, z čeho všechno uspořádané ve vesmíru pochází, a na Zemi zejména, co všechno uspořádává dlouhodobě vždy k lepšímu. Také jejich vzájemnými replikacemi.
2. Co je to první živá buňka ? Je to spontánní řád ! Je to život sám.
3. Co je to lidské tělo ? Spontánní řád, jako všechny spontánní řády, se svými sebepořádacími, sebezáchovnými a seberegulačními vlastnostni a účinky, tady imunitním systémem.
4. Co je to zvířecí virus ? Spontánní řád se svými, již vyjmenovanými, účinky a vlastnostmi.
5. Co je to covid-19 ? Je to evoluční vtělení spontánního řádu jistého druhu zvířecích virů, zřejmě netopýřího, do spontánního řádu lidského těla tak nešťastné, že jeho přítomnost a inkubace v těle likviduje prvky spontánní řádu lidského těla, tedy plíce, ledviny na co jen pomyslíme. Umí "ošálit" imunitní systém lidského těla a k jeho aktivování horečkou, jako vždy u viróz, dojde pozdě. To u starších a nemocných lidí může vést ke smrti. Zvláště, když chodí s horečkami třeba týden.
6. Jak zabránit covidu-19 ve jmenované replikaci, tedy infikování těla ? Velmi jednoduše. Musíme k prvnímu bodu inkubace co nejblíže. Nesmíme lidi vést k vyhledávání tzv. příznaků. To je už nemoc a to je už "vědecká" vražda a u zavirovaných nevědomá sebevražda.
7. Co tedy uděláme ? Snažíme se zachytit známý pocit "něco na mě leze" a okamžitě měříme teplotu. Už při 36,8 se těla zaptáme ohřátím zvenčí oblečením, zda mu něco není. Když ohřívání odmítne, je v pořádku, když ne, ohříváme tak dlouho, až řekne dost. Už zvedlo teplotu krve a ta aktivovala imunitní systém a ten vetřelce vyhledal a zničil. V době covidové známe jen covid, žádné nachlazení a chřipky. Tak k věci přistupujeme. Trvá to tak půl hodiny až 3.
Na závěr ubezpečuji, že je to metoda vědecká, velmi bezpečná, rychlá, úspěšná, jednoduchá a prakticky zadarmo. Takto totiž aktivuje horečka imunitní systém u běžných nachlazení a chřipek, bohužel však pozdě. Lidé chodí s horečkami a myslí si, že je to přejde. Skoro nikdy nepřejde a oni musejí do postele. Když teplotu těla vyvoláme v předstihu popsaným způsobem, aktivujeme imunitní systém včas a ten si vždy poradí. I s covidem-19. Vźdyť viry jsou namnožené ještě málo... Dzp.