Bylo – nebylo,
byla země a byla doba, ve které se dělaly pořadníky na auta, kdy byla téměř
plná zaměstnanost, kdy vyrobené zboží mohlo být prodáno jen doma, protože bylo
tak zmetkovité a drahé současně, že se nedalo vyvážet.
Byla země a byla
doba, kdy se nedalo volně cestovat přes zavřené hranice. Kdy se na běžné zboží
dlouho čekalo a dávaly se za něj úplatky, protože bylo nedostatkové. Kdy se za neschválený
názor trestalo a udávalo. Kdy se ceny regulovaly. Kdy jedinec nebyl nic, vše
bylo podřízeno jen společnému blahu, o kterém rozhodovala státní plánovací
Komise. Kdy národní stát nebyl nic, Moskva byla vše a argument pro všechno. Kdy
hospodářský cyklus byl administrativně vymazán, popřen coby kapitalistická
zrůdnost, a kdy ekonomika a životy všech stagnovaly bez náznaku růstu, svět
této smutné zemi utíkal a země ztrácela motiv o cokoliv se snažit.
Bylo i pár
rádoby „reformátorů“. Byla jména jako Ota Šik, Dubček nebo Gorbačov. Říkalo se
jim sice reformátoři, ale byli v zásadě skoro stejní jako ti před nimi. Od
lidí jako Gottwald či Stalin se lišili jen v jedné drobnosti: v důvěřivé
naivitě. Páchali skoro stejné zlo, ale zlí být nechtěli. Prvoplánoví vrazi
nebyli, protože věřili, že zlo lze páchat i bez velkého násilí. A vlastně ve
své naivitě a víře ani nerozpoznali, že konají zlo.
Když si položíme
otázku, proč někdejší východní blok před rokem 1989 ekonomicky zaostával ve
srovnání se Západem, můžeme odpovídat dílčími jednotlivostmi: Neefektivní
podniky. Malá motivace lidí. Neschopnost státu řídit národní hospodářství. Rozkrádání
státního majetku… a tak dál a dál. Ale očividně tím budeme neustále klouzat po
povrchu, byť to vše je pravda. Správná odpověď ale zní: Kolektivistická
socialistická doktrína ekonomicky nikdy nefunguje ve srovnání
s individualistickou kapitalistickou filozofií. Tím je řečeno vše ostatní,
všechny jednotlivosti odtud vyplývají jako důsledek.
Před rokem
1989 nedávalo smysl snažit se reformovat systém a dohnat Západ v rámci
jednotlivostí, jako se o to pokoušeli třeba reformátoři Pražského jara
v roce 1968 nebo Gorbačov v rámci perestrojky. Je to jen zacyklené
myšlení; jakýkoliv pokus o reformu byl jen neschopností mozků pobrat fakt, že
doktrína byla pomýlená od základů. Špatně byla celá filozofie.
***
Nějak se nám
v poslední době nedaří. Musíme dělat pořadníky na auta. Máme tak nízkou
nezaměstnanost v době, kdy propadá (!) výroba, že podniky neschopné
zkompletovat své výrobky kvůli chybějícím součástkám nemohou sehnat
zaměstnance. Naše zboží se v Asii nechytá, protože kvůli kvótám na pohlaví
a ekologii a sociálno je příliš drahé a nekonkurenceschopné. Cestovat nemůžeme,
leda s jakýmsi speciálním dokladem o očkování, a leckam ani s ním ne.
Na stavební materiály čekáme měsíce a dáváme úplatky, abychom byli dřív na
řadě.
Za citaci
studie zveřejněné v odborném recenzovaném časopise The Lancet*), ze které
vyplývá, že plně vakcinovaní jedinci mají podobnou virovou nálož jako jedinci
nevakcinovaní, tedy mohou stejně účinně přenášet infekci, tedy vnucování vakcinace
mladým zdravým jedincům nikterak nechrání ostatní, tedy není ve „veřejném“
zájmu, máte nejen problémy na sociálních sítích, ale také tím přímo oponujete
státu a jeho nařízení. O veřejném blahu ovšem rozhoduje stát, který došel
k názoru, že jeho názor na očkování je pro veřejné blaho relevantnější než
názor The Lancet.
Ceny energií
jsou regulovány. O centrálních nákupech energií a vakcín rozhoduje centrální
Evropská komise. Národní stát nerozhoduje o prostupnosti hranic či o typu
prodávaných žárovek, rozhoduje EU. Hospodářský cyklus je téměř vymazán, protože
navzdory prudkému propadu výroby nezaměstnanost jako by nebyla. A statistika
HDP ukazuje, že EU již desetiletí prakticky stagnuje, ostatní kontinenty Evropě
drasticky svou životní úrovní utíkají.
Každá další
vláda se pokouší něco reformovat. A ono to kupodivu nefunguje. Nemůže. Nedává
smysl dnes uvažovat o tom, jestli regulovat ceny energií, jestli nakupovat
vakcíny centrálně či v rámci jednotlivých zemí, jestli poskytovat dotace
na elektroauta či fotovoltaiky na střechy rodinných domů. To vše je zacyklené
myšlení, ladění parametrů v rámci nefunkční ekonomické filozofie.
***
Nová kolektivistická
filozofie, nová ekonomická doktrína, jsou chybně od základů. Jakákoliv jejich
reforma je jen protahování agonie. Evropská ekonomika se nenastartuje, dokud se
stávající systém nezhroutí vlastní vahou podobně, jako se zhroutil svou vlastní
neefektivitou Východní blok.
Než
k tomu dojde, bude se neefektivita evropské ekonomiky ještě prohlubovat.
Neumím říct, jak dlouho to bude trvat. Zda to bude otázka spíš měsíců, nebo let,
nebo desetiletí. Osobně sázím spíš na roky, ale to je tvrzení víceméně
intuitivní spíš než analytické. Během této doby sice HDP patrně bude vykazovat
jakýsi růst, ostatně i socialistické hospodářství během pětiletek vykazovalo
jakýsi pofiderní růst, nicméně o jeho kvalitě se dá diskutovat. Je rozdíl mezi
papírově vykazovaným růstem a skutečným kvalitativním růstem životní úrovně.
Evropa je
dostatečně velkým trhem na to, aby se podobně jako tehdejší Východní blok živil
sám sebou, izolovaně od okolí. Tato izolace od světového trhu může být dána
například tím, že na evropský trh nebudou vpuštěny levnější a spolehlivější
výrobky pod záminkou jejich neekologičnosti nebo jakéhosi sociálního dumpingu. V rámci
Evropy tak budeme čelit výrobkům a službám drahým, nekvalitním, nespolehlivým a
nedostatkovým.
Opět dojde a
již dochází k oprášení pořadníků na zboží, podpultovému zboží za úplatky,
k černému trhu, zmetkové výrobě. Ekonomika eurozóny a EU bude čím dál víc
připomínat centrálně plánovanou a neefektivní ekonomiku v rámci bloku
RVHP. Naoko dojde k vyhlazení hospodářského cyklu, v realitě ale bude
evropská ekonomika v podstatě v permanentní stagnaci. Statistika
přestane být spolehlivá, respektive bude falešně pozitivně interpretována. Stát
bude zabírat stále větší díl ekonomiky na úkor soukromého sektoru.
To není
strašení, to je popis procesu, který již dva roky probíhá rychlým tempem a
zhruba předchozích dvacet let probíhal tempem plíživým. Přežije nikoliv ten,
kdo před tímto procesem bude strkat hlavu do písku, ale ten, kdo jej pochopí,
kdo s ním bude počítat.
*)
https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(21)00648-4/fulltext
Kdo nezná teorii spontánního řádu a kompozitivní teorii, tedy nejvyšší vědění lidstva vůbec a čistě na vědecké bázi, neví co říká. Mimochodem, je jím i lidské tělo a covid je velmi lehce vyléčitelný. Ale musí se znát teorie spontánního řádu. A tu nezná nikdo, miliardi s tituly i bez jedni zatracení... Dzp.
OdpovědětVymazatJo tak do takové země bych se také jednoho dne chtěla podívat, ale to by se mně nejprve musely https://www.julu.cz zhodnotit úspory přes P2P půjčky. Já totiž dávám všechno na jednu kartu, tak snad se mně to vyplatí. Jak vy manipulujete s prostředky rodiny? Pochlubte se.
OdpovědětVymazatZačínala jsem si také stěžovat na naše místní zdravotnictví, a tak jsem vzala zdraví do svých rukou. Začala jsem třeba s kotvičníkem. Ten si po ránu rozpustím do vody, a když ho piju a pobírám delší dobu než 21 dní, tak to má blahodárné účinky na mou močovou soustavu,
OdpovědětVymazatJo, to je taková česká vrcholová disciplína. Fascinovalo mě teď nedávno, když <a href="https://www.greenherbs.cz/a/druhy-a-ucinky-kratomuů>účinky kratomu</a> a CBD hodnotili lidi, kteří by to nikdy nevzali, alespoň dle jejich slov. Ale pak se objeví brněnská primátorka... A týden na to se v daném kontextu prohledávají civilisté na hudebním festivalu... Prostě vtipné. Člověk jenom žasne.
OdpovědětVymazat