Evropská komise na podzim roku 2018 bojovala s Itálií kvůli rozpočtu. Zdál se jí až moc schodkový. Itálie sice nakonec rozpočet mírně upravila, ale i tak byl deficit značný.
Mezi Bruselem a Římem tak došlo k celkem velké roztržce.
Brusel vyhrožoval pokutou. Řím zase vyhrožoval, že by Itálie mohla opustit eurozónu. Navíc celkem správně poukazoval na to, že v pozadí roztržky nestojí rozpočet, ale protiimigrační politika Říma, která se lišila od přístupu Paříže i Bruselu. Brusel proto netlačil za rozpočet na Paříž, ačkoli její deficit k HDP byl ještě hlubší než u Říma. Ukázalo se tedy, že „dohledová“ instituce nesleduje ani tak moc rozpočet a fiskální disciplínu, ale spíš to, jak moc ta která země politicky zlobí.
O rok později, v roce 2019, se situace opakovala. V listopadu 2019 Evropská komise varovala, že návrhy rozpočtů Itálie a Francie riskují porušení pravidel EU o dluhu a snižování deficitů.[1] Tentokrát byla však situace o to horší, že zemí, které mohou porušit pravidla, bylo víc a bylo mezi nimi i Slovensko. Evropská komise proto tentokrát nejednala tak akčně jako v roce 2018, kdy šla proti italské vládě.
A jestli dohledový orgán nezvládl ošéfovat přílišný dluh, je celkem jasné, že by nezvládl ukočírovat ani inflaci. Teď narážím na myšlenku, se kterou mimochodem taky leckdo přišel, totiž že by inflace „požrala“ dluh.
Tato myšlenka není ničím novým ani převratným. I to už tu bylo. Bohužel hyperinflace, která měla požrat dluhy, přišla do meziválečného Německa a možná, že právě ona měla velký podíl na tom, že se k moci dostal Hitler.
Není náhodou, že se klíčové centrální banky světa snaží držet meziroční spotřebitelskou inflaci těsně pod 2 %. Vysoká inflace sice ekonomiku zbaví dopadů předlužení, ale vytvoří zase jiné problémy. Bojovat s vysokou inflací není vůbec snadné! Inflace určitě není dobrým řešením.
Dnes už je zřejmé, že se zadlužování v Evropě stalo chronickým problémem. Po krizi v roce 2020 se žádný dluh nejeví jako „dost velký“ a politici, a dokonce i velká část ekonomů se tváří, jako by dluh byl jen číslem a nemusel se platit.
To, že země mající dluh nad 60 % HDP by měly usilovat o jeho snížení pod tuto hladinu, sice všichni vědí, ale nikdo nedbá.
Pro klasického ekonoma připadá v úvahu jen jediné řešení zadlužení: rozpočtová disciplína. To je však přesně to, co Evropa odmítá. A protože přemíra dluhů je kořenem toho, proč jsou dnes tak bizarně nízké úrokové sazby, a ty jsou zase důvodem, proč je dnes tak těžké rozumně spravovat své peníze, nelze očekávat, že by se situace v dohledné době zlepšila.
Nemá smysl popírat realitu a nalhávat si, že tyto dluhy může Evropa ustát. Dluhová krize se vrátí. A s ní se ještě zhorší podmínky pro ukládání peněz.
Tento text cituje pasáže z knihy Šichtařová & Pikora: Jak nepřijít o peníze (2020)
[1] https://www.reuters.com/article/us-eurozone-budgets-commission/eu-worried-about-france-and-italys-budgets-but-doesnt-ask-for-changes-idUSKBN1XU1CF
COVID-19 ? GIGANTICKÉ SELHÁNÍ SVĚTOVÉ VĚDECKÉ A AKADEMICKÉ OBCE !
OdpovědětVymazatZákladem pro pochopení jsoucna je znalost teorie spontánního řádu, tedy toho JEDNOHO, odkud všechno pochází a čím všechno je. I první živá buňka, tedy život sám, příroda jako celek i její jednotlivé komponenty, tedy rostlinné a živočišné druhy, člověk i jeho lidský svět. Lidská mysl, rozum, inteligence a na co jen pomyslíme.
Co to tedy je spontánní řád a jak vzniká ? Je to řídící struktura všeho jím uspořádaného ve vesmíru a na Zemi, kde je jím nejuspořádaněji, zejména. Proto jsme. Vzniká tehdy, když jeho budoucí prvky mají tendenci se řídit pravidly alespoň s podobnou charakteristikou a reagují podobně na spontánní síly vesmíru. Ona podobnost je k sobě má a pokud jsou ve vzájemném dosahu, reagují na sebe a jsou k sobě připoutávány a včleňovány do této řídící struktury, které nakonec ve svém chování podléhají. Samovolně, neosobně, spontánně.
Myslitel myslitelů F.A Hayek, který se dokázal oprostit od náboženských, okultních a konstruktivisticko-racionalistických představ, pověr a mýtů dostal za teorii spontánního řádu Nobelovu cenu. Trvalo pět roků, než příslušný výbor pochopli zhruba o jakou gigantickou složitost a objev jde. Viz jeho autobiografie. Neměli obor, za ktrý by mu ji dali, tak vybrali ekonomii. Toho, že to samo si však všiml už v 17. století Giambattista Vico.
Co z této nezměnitelné danosti plyne ? Nic menšího, než to, že člověk je povinen respektovat meze, které nám spontánní řád klade a všechno co posuzuje musí posuzovat po tímto věděním. Vždyť jeho mysl je složena z pravidel spontánního řádu lidského světa, který ho obklopuje a kterého je neoddělitelnou součástí. Vědec, který nebádá se znalostí teorie spontánního řádu není hoden svého platu, řekl Hayek a měl pravdu. Pandemie covidu-19 je toho až děsivým důkazem. Vědci nevědí co s ním a zase jen metodou pokus-omyl se snaží zmírnit její důsledky, místo toho, aby ji uměli zastavit. Nemohou, neznají její podstatu !
Co tedy dělat, aby zmizela tato, a vůbec všechny, pandemie a pro lidstvo nevhodné replikace spontánních řádu, tedy vzájemná jejich vtělení ? Nezbývá, než se teorii spontánního řádu naučit ! Vždyť lidské tělo je jím také a vykazuje, jako všechny spontánní řády sebezáchovné, sebepořádací a seberegulační vlastnosti a účinky. Ve světě živočichů, tedy i lidském, jim říkáme imunitní systém. Nejsou tedy dva, člověk a imunitní systém, ale jen spontánní řád lidského těla a jeho vlastnosti a účinky. Tedy systém jeden !
Při této znalosti, a teď hovoříme jen o virových pandemiích, je jen krůček k nalezení obrany proti virovým onemocněním, které jsou právě vtělením spontánních řádů virů a lidského těla. Stačí včas imunitní systém aktivovat platným způsobem. V případě napadení viry stačí vyvolat teplotu těla zvenčí ihned po začátku inkubace a imunitní systém vetřelce vyhledá a zničí. S málo namnoženými viry si lehce poradí.
Tak do toho. Jinak se lidstvo z místa rychleji nepohne. Naučit se využívat dobrodiní spontánních řádů všude a přijde skok v jeho vývoji... Dzp.