Byrokracie nás zabije

Evropsko-americká civilizace je ve slušném loji, a jestli rychle nezatáhne za záchrannou brzdu, zajde na úbytě. Jedním z důvodů je odporná byrokracie.

Spousta lidí si myslí, že „byrokracie“ je jen přehnané heslo. Jenomže není.

Minulý týden mi z USA napsali, jestli mohou zveřejnit v jakési učebnici jeden můj článek z roku 2012. Odbyla jsem to mávnutím ruky a řekla jim, že ano.

Oni na to, že tak jednoduché to není, a poslali několikastránkový formulář na vyplnění. To už jsem soptila, protože jak já k tomu přijdu, že mám hodinu vyplňovat nějaký formulář v angličtině, když oni chtějí něco po mně, ne opačně? Ale OK, budu na ně hodná. Poslední řádek byl, jaký prý chci honorář. Vyplnila jsem si částku obvyklou v takových případech u nás.

Za tři dny mi odepsali, že částka je pro ně sice směšná, ale že si musím vyplnit další dva formuláře pro daňové účely. Zuřila jsem.

Při vyplňování se ukázalo, že formuláře, které mi poslali, byly chybné, vztahovaly se k rezidentům. I stáhla jsem si sama z webu správné dokumenty, každý cca o 5 stranách, vyplnila a odeslala je.

Za další tři dny přišly nové tři formuláře na vyplnění, tentokrát prý pro interní účely, každý o 3 až 8 stranách. A instrukce, jak vyplnit formuláře.

Ve formulářích musím vyplňovat ID pro daňové účely. Žádné ID nemám, protože nejsem rezident. Napsala jsem jim to.

Odpověděli mi, že to je divné, ale že tedy mohu o přidělení ID požádat.

Odpověděla jsem jim, že jim kašlu na jejich ID kvůli té směšné částce. A zeptala jsem se jich, zda to nemůžeme udělat jako v zahraničním obchodě: Já poskytnu službu (povolím jim přetisknout můj text v jejich učebnici), na to vystavím fakturu.

Oni na to, že to prý nejde, protože bla bla. Už nemám sílu těch několik stran vysvětlení číst. Odepsala jsem jim, že nemám čas na kraviny, ať se vykašlou na platbu, článek si přetisknou a dají mi s tím už pokoj.

Odepsali mi, že to nejde, protože jsem jim vyplnila na počátku formulář, ve kterém jim za směšný honorář dovoluji článek přetisknout. Tudíž mi musejí zaplatit.

Nic jim už neodepisuju, přestávám s nimi komunikovat, mám i důležité věci na práci. To oni něco chtěli, ne já, nechápu, proč bych měla dál ztrácet čas.

Výsledek: Já strávila už cca 3 hodiny marnými pokusy DOVOLIT jim, aby přetiskli můj text. Oni museli strávit minimálně stejně dlouhou dobu pokusy ZÍSKAT ODE MNE DOVOLENÍ. Naše normální práce stála. Americký stát z toho má houbeles, protože žádná platba neproběhne, tudíž ani žádná daň nebude zaplacena. Oni článek nezískali, protože za stávajících okolností stále nemají legální povolení. Já i oni se cítíme jako prevíti, protože jsme proti své vlastní vůli toho druhého vlastně vypekli. Úplně všichni máme čistou ztrátu, protože naše skutečná práce stála. Ale zaplnily se stohy papíru, které jsou na vyhození.