Fascinuje mě, jak u nás řešíme jakýsi národní investiční plán či
„uhlíkově neutrální ekonomiku“, pofiderní vize, o kterých nevíme, kde na ně
vezmeme, ba ani to, zda jsou užitečné.
A současně úplně ignorujeme věci, které vzdušnými zámky nejsou,
které se dějí, které mají zásadní globální i regionální dopady – a my je pro
jakési selektivní vnímání nevidíme.
Podle studie McKinsey údajně vzroste HDP zemí střední a východní
Evropy díky umělé inteligenci do roku 2025 o 200 miliard eur. To by bylo dobře.
Musíme nahradit výpadek, který nám způsobí úbytek montoven a automobilek. Tyto
firmy zaměřené na levnou pracovní sílu se budou stěhovat za ještě levnější
pracovní silou do třetího světa. A ty, co ve střední Evropě zůstanou, budou
zaměstnance nahrazovat technologií. Jenomže…
Jenomže k úspěšnému přechodu na digitalizovanou ekonomiku
potřebujeme mnoho změnit. Pokud některé věci nezměníme, zavřeme tím před
technologií dveře. Technologie se bude rozvíjet jinde, my budeme zaostávat. A
technologické zaostávání automaticky znamená zaostávání v životní úrovni.
Všichni víme, jak lidé těžce nesou, když soused má větší kozu než
oni. Když Němci mají vyšší platy než my. Někdo to může označit za závist, někdo
za smutek, že se pořád ne a nemůžeme vzchopit ve srovnání s městečkem jen
pár kilometrů za hranicemi. Ale přesně k takovému typu zaostávání by
vedlo, pokud bychom technologiím nedovolili, aby se u nás rozvíjely. Jen bychom
si tím pojistili nespokojenost na „věčné“ časy.
A co potřebujeme změnit? Potřebujeme kupříkladu úplně jiné
školství. Potřebujeme větší důraz na přírodní vědy. Potřebujeme lepší schopnost
porozumět velkému množství psaného textu v krátké době či základy
algoritmizace. Garantuju vám, že módní obory jako „genderová studia“ nebo
„financování neziskových organizací“ nám větší rozvoj vskutku nezajistí.
Vůbec není potřeba, aby víc lidí mělo vysokou školu. Naopak.
Všechny tyhle rozplizle měkké obory umožnily, aby vysokou školu vystudoval
každý druhý jouda. To vedlo k tomu, že vysoké vzdělání se devalvovalo.
Přitom právě vysokoškolský diplom je vstupenkou do mnoha funkcí.
A tak se mohlo přihodit, že nejmenovanou paní ministryní práce a
sociálních věcí se v Česku stala dáma, která se pyšní zahraničními
vysokoškolskými ekonomickými studii, ale přitom je schopna říct takovou
nebetyčnou pitomost, jako že když přidáme na platu státním úředníkům, tito
úředníci odvedou víc na daních, tudíž státní rozpočet bude stále bohatší. Což
je asi na takové úrovni jako tvrdit, že čím víc budu chlastat, tím víc zálohovaných
lahví budu vracet, takže tím budu bohatší a budu si moct kupovat víc špiritusu…
Jiný příklad selhání logiky? Tento týden jsem zaznamenala na
idnes.cz článek, který cituje britský levicový list The
Guardian. Podstatou sdělení je, že Rusko zveřejnilo plán jak ekonomiku
přizpůsobit klimatickým změnám s cílem zmírnit jejich dopad. Ponechme stranou
sám o sobě velezajímavý fakt, že zatímco dříve socialistické Rusko se dnes
přizpůsobuje realitě, dnešní socialistická Evropská unie poroučí větru, dešti,
a domnívá se, že likvidací automobilového průmyslu ohne realitu
k vytouženému obrazu. Pointa je totiž ještě jinde.
Podle The
Guardian je totiž tento ruský plán „důkazem,
že Rusko změnu klimatu oficiálně považuje za problém, a to navzdory názorům
ruského prezidenta Vladimira Putina, který popírá, že by k ní lidstvo svou
činností přispívalo.“ Musela jsem si tu větu přečíst třikrát, abych
uvěřila, že chyba není na mém přijímači, nýbrž na straně vysílače. A pak ji
ještě zkontrolovat v originále. Ta věta totiž nedává logický smysl.
Informace jedna: Rusko považuje změnu klimatu za problém.
Informace dvě: Putin se domnívá, že změna klimatu je pravděpodobně
způsobená vesmírnými procesy, nikoliv činností člověka.
Informace jedna a informace dvě nejsou v žádném konfliktu.
The Guardian ovšem obě informace do konfliktu poměrně jemně
postavil, přičemž českým překladem tento konflikt lingvisticky ještě nabobtnal.
Zelená propaganda? Nezáměrný omyl z neschopnosti logického soudu? To je
v zásadě jedno, výsledek je stejný, nemyslící čtenář nejspíš podprahově
vyrozumí, že Rusko navenek popírá oteplování, ale přitom z něj ve
skutečnosti má nahnáno. Nechť mi nikdo netvrdí, že takovou pitomost by napsal absolvent
„tvrdých“ oborů typu matematika, jaderná fyzika, programování. A polopaticky to
demonstruje kvalitu některých vysokoškolských oborů a z nich vycházejících
diplomů.
V textu je použit úryvek
z knihy S androidkou v posteli (Šichtařová & Pikora, 2019)
Markéto, já jsem absolventem ČVUT, tudíž to chápu jako vy. V Rusku považují klimatickou změnu za problém, aniž by se ovšem domnívali, že k ní v rozhodující míře přispívá průmyslová činnost člověka. To znamená, že místo toho aby se snažili jí zastavit, se budou snažit se jí přizpůsobit a co nejsnáze jí přežít. Tak tomu rozumím já a takové uvažování se mi jeví jako jediné správné.
OdpovědětVymazatV tomhle bych byl asi hodně opatrný. Jsou pořád obory, kde je ten diplom docela dost potřeba a otevírá vám dveře. Na druhou stranu ve většině oborů je to dneska už dávno tak, že největší prim hraje praxe. Ale ještě se mi teda nestalo, že by mě postihla neplatná výpověď jen kvůli tomu, že by mě přijali s diplomem a předběhl mě člověk bez diplomu.
OdpovědětVymazat