Počet zobrazení stránky

čtvrtek 9. ledna 2020

Diplom – cár papíru


Fascinuje mě, jak u nás řešíme jakýsi národní investiční plán či „uhlíkově neutrální ekonomiku“, pofiderní vize, o kterých nevíme, kde na ně vezmeme, ba ani to, zda jsou užitečné.
A současně úplně ignorujeme věci, které vzdušnými zámky nejsou, které se dějí, které mají zásadní globální i regionální dopady – a my je pro jakési selektivní vnímání nevidíme.
Podle studie McKinsey údajně vzroste HDP zemí střední a východní Evropy díky umělé inteligenci do roku 2025 o 200 miliard eur. To by bylo dobře. Musíme nahradit výpadek, který nám způsobí úbytek montoven a automobilek. Tyto firmy zaměřené na levnou pracovní sílu se budou stěhovat za ještě levnější pracovní silou do třetího světa. A ty, co ve střední Evropě zůstanou, budou zaměstnance nahrazovat technologií. Jenomže…
Jenomže k úspěšnému přechodu na digitalizovanou ekonomiku potřebujeme mnoho změnit. Pokud některé věci nezměníme, zavřeme tím před technologií dveře. Technologie se bude rozvíjet jinde, my budeme zaostávat. A technologické zaostávání automaticky znamená zaostávání v životní úrovni.
Všichni víme, jak lidé těžce nesou, když soused má větší kozu než oni. Když Němci mají vyšší platy než my. Někdo to může označit za závist, někdo za smutek, že se pořád ne a nemůžeme vzchopit ve srovnání s městečkem jen pár kilometrů za hranicemi. Ale přesně k takovému typu zaostávání by vedlo, pokud bychom technologiím nedovolili, aby se u nás rozvíjely. Jen bychom si tím pojistili nespokojenost na „věčné“ časy.
A co potřebujeme změnit? Potřebujeme kupříkladu úplně jiné školství. Potřebujeme větší důraz na přírodní vědy. Potřebujeme lepší schopnost porozumět velkému množství psaného textu v krátké době či základy algoritmizace. Garantuju vám, že módní obory jako „genderová studia“ nebo „financování neziskových organizací“ nám větší rozvoj vskutku nezajistí.
Vůbec není potřeba, aby víc lidí mělo vysokou školu. Naopak. Všechny tyhle rozplizle měkké obory umožnily, aby vysokou školu vystudoval každý druhý jouda. To vedlo k tomu, že vysoké vzdělání se devalvovalo. Přitom právě vysokoškolský diplom je vstupenkou do mnoha funkcí.
A tak se mohlo přihodit, že nejmenovanou paní ministryní práce a sociálních věcí se v Česku stala dáma, která se pyšní zahraničními vysokoškolskými ekonomickými studii, ale přitom je schopna říct takovou nebetyčnou pitomost, jako že když přidáme na platu státním úředníkům, tito úředníci odvedou víc na daních, tudíž státní rozpočet bude stále bohatší. Což je asi na takové úrovni jako tvrdit, že čím víc budu chlastat, tím víc zálohovaných lahví budu vracet, takže tím budu bohatší a budu si moct kupovat víc špiritusu…
Jiný příklad selhání logiky? Tento týden jsem zaznamenala na idnes.cz článek, který cituje britský levicový list The Guardian. Podstatou sdělení je, že Rusko zveřejnilo plán jak ekonomiku přizpůsobit klimatickým změnám s cílem zmírnit jejich dopad. Ponechme stranou sám o sobě velezajímavý fakt, že zatímco dříve socialistické Rusko se dnes přizpůsobuje realitě, dnešní socialistická Evropská unie poroučí větru, dešti, a domnívá se, že likvidací automobilového průmyslu ohne realitu k vytouženému obrazu. Pointa je totiž ještě jinde.
Podle The Guardian je totiž tento ruský plán „důkazem, že Rusko změnu klimatu oficiálně považuje za problém, a to navzdory názorům ruského prezidenta Vladimira Putina, který popírá, že by k ní lidstvo svou činností přispívalo.“ Musela jsem si tu větu přečíst třikrát, abych uvěřila, že chyba není na mém přijímači, nýbrž na straně vysílače. A pak ji ještě zkontrolovat v originále. Ta věta totiž nedává logický smysl.
Informace jedna: Rusko považuje změnu klimatu za problém.
Informace dvě: Putin se domnívá, že změna klimatu je pravděpodobně způsobená vesmírnými procesy, nikoliv činností člověka.
Informace jedna a informace dvě nejsou v žádném konfliktu.
The Guardian ovšem obě informace do konfliktu poměrně jemně postavil, přičemž českým překladem tento konflikt lingvisticky ještě nabobtnal. Zelená propaganda? Nezáměrný omyl z neschopnosti logického soudu? To je v zásadě jedno, výsledek je stejný, nemyslící čtenář nejspíš podprahově vyrozumí, že Rusko navenek popírá oteplování, ale přitom z něj ve skutečnosti má nahnáno. Nechť mi nikdo netvrdí, že takovou pitomost by napsal absolvent „tvrdých“ oborů typu matematika, jaderná fyzika, programování. A polopaticky to demonstruje kvalitu některých vysokoškolských oborů a z nich vycházejících diplomů.
V textu je použit úryvek z knihy S androidkou v posteli (Šichtařová & Pikora, 2019)

2 komentáře:

  1. Markéto, já jsem absolventem ČVUT, tudíž to chápu jako vy. V Rusku považují klimatickou změnu za problém, aniž by se ovšem domnívali, že k ní v rozhodující míře přispívá průmyslová činnost člověka. To znamená, že místo toho aby se snažili jí zastavit, se budou snažit se jí přizpůsobit a co nejsnáze jí přežít. Tak tomu rozumím já a takové uvažování se mi jeví jako jediné správné.

    OdpovědětVymazat
  2. V tomhle bych byl asi hodně opatrný. Jsou pořád obory, kde je ten diplom docela dost potřeba a otevírá vám dveře. Na druhou stranu ve většině oborů je to dneska už dávno tak, že největší prim hraje praxe. Ale ještě se mi teda nestalo, že by mě postihla neplatná výpověď jen kvůli tomu, že by mě přijali s diplomem a předběhl mě člověk bez diplomu.

    OdpovědětVymazat