Ekologická úzkost se u
některých lidí dostala do stratosférických výšin. Už nevědí, jestli ještě mohou
dýchat.
Znám jednoho člověka, který
si kvůli záchraně planety koupil hybridní auto. To se mu ale zdálo ještě málo hipsterské,
a tak auto prodal a pořídil si elektrickou koloběžku. Jenže tenhle týden se
dočetl dvě „děsivé“ studie. Jedna praví, že elektrokoloběžky nejsou v konečném
důsledku vůbec ekologické. A druhá tvrdí, že „výroba“ kila hovězího masa prý
vyprodukuje tolik uhlíkových emisí jako rok jízdy autem. Potíž spočívá
v tom, že dotyčný pán se zrovna tento týden na Facebooku chlubil, že k
večeři snědl skoro kilo hovězího. Pokud by studie měla pravdu – a já fakt
netuším ani v nejmenším, jestli ji má, či nemá – znamenalo by to, že kdyby
ctihodný pán rok nejedl hovězí, mohl celý rok jezdit autem jako normální člověk
a vyšlo by to nastejno. Jeho snaha zachránit planetu vyšla nějak jalově.
Já sice vím, že zrovna
dotyčný je ten typ, který to vezme sportovně (jak jalovost svých počinů, tak mé
popichování) – nicméně být to někdo jiný trpící novodobým morem pod názvem
„ekologická úzkost“, chudák by se třeba propadl do depresí. V rámci
kompulzí by musel opustit civilizaci, do konce života žít v jeskyni a
živit se kořínky, aby strašlivé provinění během své poslední večeře odčinil a zamezil
dalšímu nárůstu své uhlíkové stopy…
Je to už dost šílené, kam se
svět dostal. Alarmisté nebudou mít nikdy dost; čím víc dostanou, tím víc budou
bít na poplach. A nenechte se mýlit, není to jen móda západní Evropy či Ameriky.
Tahle epidemie proniká čím dál víc i k nám.
Je to jen pár týdnů, co
bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík prohlásil, že běžná auta budou
muset z Prahy zmizet. Jen tak podle něj Praha dosáhne svého cíle, že bude
v roce 2050 zcela „klimaticky neutrální“. Podle ředitele sekce
infrastruktury Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy zase prý budoucnost
dopravy v centru města spočívá v novém systému zásobování. Stávající
dodávky zásobující obchody a restaurace prý nahradí kola.
Tedy mně se dokonale uhozené
zdají nápady oba.
Kola místo dodávek už mají
v Indii. Říkají jim rikšové. Kdyby mi někdo před lety řekl, že naším
vzorem bude Indie, nevěřila bych. Ale co už… když vzorem ve výběru daní nám
může být Chorvatsko? Čím míň rozvinutá země, tím zjevně pro české politiky
větší inspirace.
Praha má ohromný problém
s tím, že stále nemá dokončený městský okruh. V Praze jsou jen tři
trasy metra, ačkoliv by se hodila ještě minimálně čtvrtá. Není kde parkovat.
Není dost školek. Mladí lidé nemají kde bydlet. A magistrát řeší technologický
upgrade na rikši.
Celý pojem „udržitelná
mobilita“, kterým se politici ohání, je jen krycí název pro šikanu řidičů a
větší příjmy městských pokladen. Každý radar měřící rychlost, každé parkoviště –
to vše představuje nové peníze do pokladny. Přitom v novém Plánu udržitelné
mobility se počítá s poklesem počtu parkovacích míst. Méně parkovacích míst
znamená růst jejich cen.
Venkov si zatím myslí, že to
je jen výmysl nějak smogem poškozených pražských mozků, ale jsou vedle jako
jedle. I Brno už uvažuje o zpoplatnění vjezdu do města. České Budějovice pro
změnu uvažují o nízkoemisní zóně, takže do města vjedou jen novější auta.
Ekologičtí aktivisté uvažují
tak, že čím víc znepříjemní život řidičům, tím míň bude ve městech aut. Například
po rekonstrukci Vinohradské třídy se počítá se snížením kapacity pro auta o 20
procent. Povede to, pěkně prosím, k čemu? K poklesu dopravy? Houbeles. Povede
to k větší dopravní zácpě. To znamená, že auta se budou plazit, postávat na
místě, a generovat tím víc emisí. Elektrická auta, která by v zácpě neměla
emise, u nás téměř nejsou. Emisí tedy bude víc, ne míň než před zásahem
aktivistů z radnice. Ti stále nechtějí pochopit, že jen plynulá doprava je
ekologická. Rozjet se, zabrzdit, rozjet – to je nejlepší způsob, jak být
neekologický. Neboli aktivisté svým aktivismem životnímu prostředí škodí.
Ekologické by tedy bylo učinit
dopravu plynulou. Neboli dokončit obchvat, dotáhnout tunely dál od centra, odstranit
dopravní špunty, dostavět metro. Tedy dopravu podpořit, aby to jelo. Ne ji
zadusit, aby to stálo.
Ano, je to drahé. Ale pořád
je to levnější než to, co aktivisté chtějí. Martin Bursík mluví o zavedení mýta
na vjezd do města i o zavedení různých zvýhodnění na podporu elektroaut. Jinými
slovy, chce dotace. A kdo chce dotace, ten chce, aby náklady nesli obyvatelé
celé země, i poslední moravské vísky. Dotace ekonomiku vedou od efektivního
neefektivnímu. Vedou k systému, kdy někdo vydělává na úkor jiného. A
v neposlední řadě někomu vytvářejí nový business.
Myšlenka, že auta nepatří do
města, je principiálně stejně špatná jako ta, kterou kdysi také razil Martin
Bursík, když před lety podporoval přimíchávání do biopaliv do pohonných hmot.
Dnes víme, že to byla ekonomická i ekologická chyba. Zelené prostě nelze brát
dogmaticky. Ostatně podívejme se na německé zelené poslance, kolik nalétali
letadly. Mnozí profesionální alarmisté káží vodu a sami pijí víno. Neříkám, že
to vždy myslí špatně; spíš věřím, že ve své úzkosti prostě nedokáží až příliš
komplexní věci domyslet.
Jediná hmatatelná věc,
kterou alarmisté zatím skutečně dokázali, je to, že automobilky mají problém.
Už to vidíme nejen na německém, ale i na českém či slovenském průmyslu - a bude
hůř, jak budou přitvrzující emisní limity víc vstupovat v platnost. Představa
zelených, že elektrická auta jsou ekologická, je naivní. Dřív plundrovali
planetu producenti ropy, teď to budou producenti lithia a kobaltu.
Auto patří k modernímu
člověku. Je výdobytkem civilizace. Pokud Bursík & spol. uspějí, nebude
Praha o to lepším městem. Myšlenka, že do města je vítán jen ten, kdo auto nemá,
povede k tomu, že město nasaje víc chudých lidí, zatímco vyšší a střední
třída ho opustí. Vznikne chudé ghetto s rikši.
Žádné komentáře:
Okomentovat